Skladovací sběrnice

Složení

Paměťová sběrnice se skládá z mnoha paralelních datových přenosových linek, které jsou dále rozděleny do tří skupin: datová sběrnice (používá se k přenosu dat); adresová sběrnice (používá se k přenosu hlavní adresy paměti); řídicí sběrnice (používá se pro přenos různých interních řídicích příkazů).

Výměna informací mezi CPU a hlavní pamětí se provádí přes datovou sběrnici a adresovou sběrnici. Když CPU potřebuje informace, musí poskytnout informace o adrese. Aby mohla hlavní paměť číst informace, musí být adresa nejprve odeslána na adresovou sběrnici a přes řídicí sběrnici je vyslán signál „přečtení“. Tyto signály jsou přeneseny do hlavní paměti a několik po sobě jdoucích paměťových buněk se zadanými adresami je načteno a odesláno na datovou sběrnici. Poté může CPU získat data z datové sběrnice. Akce zápisu je podobná. Z procesu čtení a zápisu je vidět, že když CPU odešle adresu, čtená data lze získat z datové sběrnice po určité době, která je určena pracovní rychlostí hlavní paměti a pracovní rychlost datové sběrnice.

Způsob přenosu

Šířka datové sběrnice je obecně určena datovou šířkou čipu CPU. CPU obecně používá 32bitovou nebo 64bitovou datovou sběrnici. Šířka datové sběrnice určuje množství dat přenesených přes ni najednou.

Příklady aplikací

In medium and small computers, because the CPU must constantly fetch instructions, fetch operands, and send results during the working period of the CPU, the information flow between the CPU and the main memory MM The flux is particularly large, a multi-bus structure is to add a set of buses between the two busiest components. This group of buses is usually called the memory bus, which is a local bus.

Související články
HORNÍ